Twilight I.

23. dubna 2008 v 16:13 | xXoXx |  xXoXx
Ehm,takže...Co bych chtěla říct...Je to můj úplně první Frerard,tak nevim jak se to bude číst.Napiště mi kdyžtak,jestli vás to bude nudit.Je to psaný podle knížky od Stephenie Meyer-četla sem to už sned stokrát.Možná to budete znát,nevím. A nakonec chci poděkovat Lulush,protože bez ní bych se k psaní (čehokoli) nedokopala.Dám se teď dva díly najednou,a pak se budu snažit to napsat co nejrychlejc.Tak...tady to je.
Jel jsem na letiště.Venku čtyřiadvacet stupňů,nebe bez mráčku.Naprostý opak toho,kam jsem mířil.
Ale nebudu předbíhat. Jmenuju se Frank Iero.Bydlím ve Phoenixu. Tedy,vlastně už bych měl říct bydlel jsem.
Až do mých 14 let jsem každé léto jezdil k mému otci,do malého městečka na Olympijském poloostrově.To město se jmenuje Forks a je schované pod téměř neustálým příkrovem mraků.Právě z tohohle místa a jeho ponurého,všudypřítomného stínu moje matka utekla i se mnou,když mi bylo jen pár měsíců.
A právě do Forks jsem teď-dobrovolně-odcházel.Bylo to něco,co jsem dělal s velkou hrůzou.Forks jsem nesnášel.

Let z Phoenixu do Seattlu trvá 4 hodiny,pak se letí další hodinu nahoru do Port Angeles,a pak hodinu autem do města. Létání mi nevadí,ale ta hodina s tátou v autě mi trochu dělala starosti.
Když jsme přistáli v Port Angeles,pršelo. Otec na mě čekal s policejním autem-pro obyvatele Forks je "policejní ředitel pan Anthony Iero". Když jsem k němu doklopýtal z letadla,nemotorně mě jdnou rukou objal.
"Rád tě vidím.Koukám,že ses moc nezměnil.Jak se má máma?"
"Máma se má fajn.Taky tě rád vidím..."
"Sehnal jsem pro tebe dobré auto..No,vlastně je to dodávka. Ehm...je z roku 1984...Ale neboj,jezdí vážně skvěle"
"Tos nemusel,tati.Chtěl sem si koupit auto sám."
"Mě to nevadí.Chci aby se ti tu líbilo."
"Tak díky,vážně to oceňuju."
Vyměnili jsme si pár dalších poznámek o počasí, (které bylo deštivé) a tím jsme vyčerpali téma ke konverzaci.Zírali jsme z okna a mlčeli.
Konečně jsme dojeli k tátovi domů.Pořád bydlel v tom dvoupokojovém domečku,který si koupili s mámou před svatbou.A před domem stála moje nová-no,tady,pro mě nová-dodávka. Vybledle červená,s velkými kulatými nárazníky.Alespoň nebudu muset zítra zvažovat,jestli mám jít do školy 3 kilometry v dešti nebo se svézt policejním autem.
Zabralo mi to jen jednu cestu nahoru,než jsem si přestěhoval věci.Jediná změna v mém pokoji byla,že otec vyměnil postel za větší a na stole v rohu místnosti stál počítač z druhé ruky s telefonní šňůrou na modem připojenou k nejbližší zástrčce.
Nahoře byla jen jedna malá koupelna,o kterou se budu muset dělit s tátou.Snažil jsem se tou představou příliš nezaobírat.
Jedna z nejlepších věcí na otci je,že nezevluje kolem a jde se po svém. Nechal mě,abych si vybalil a zabydlel se.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lulusha Lulusha | 23. dubna 2008 v 16:23 | Reagovat

wooow tak to jsem zvědava kde bude pan Gerard,bude to spolužák?nebo bezdomovec?nebo táty přítel?nebo táty spolupracovník?nebo učitel ve škole? Xd noo?nooo?nooo?XDparáda těším se na další díl!

2 Bloody Jane Bloody Jane | 23. dubna 2008 v 19:01 | Reagovat

tak tohle není ani náhodou nudný, to se mi líbí, vážně pěkný

3 texxik texxik | 23. dubna 2008 v 20:56 | Reagovat

heeeej nemáš to náááhodou podle knížky Stmívaní....XD

4 texxik texxik | 23. dubna 2008 v 20:56 | Reagovat

no tak to tim pádem vim kdo bude gerard

5 Pája Pája | 24. dubna 2008 v 14:58 | Reagovat

Mě se to taky líbí:-) Zajímavej začátek

6 DarkFire DarkFire | Web | 1. května 2008 v 12:06 | Reagovat

zajímavý styl

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama